Galerie muzea

Nejmladší součástí muzea Českého ráje je obrazová galerie, která byla přistavěna k hlavní budově v roce 1974. Obrazárna byla vybudována hlavně pro záchranu unikátního obrazu „Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou“.

Toto olejové plátno o rozměrech 10x8,5 m bylo vytvořeno na objednávku Klubu českých turistů v roce 1895. Jedinečné dílo, které patří k největším světovým plátnům, bylo poprvé vystaveno v témže roce na Národopisné výstavě Českoslovanské v Praze. Obraz byl komponován v maketě hradu Kokořín jako dioráma s iluzivním prostředím napodobené přírody tak, aby byl vytvořen dojem skutečnosti (byly zde umístěny skutečné předměty, např. balvany a kmeny stromů). Prostorovou iluzi měly zvýšit i světlé hladké barvy pozadí a vysoká pastózní malba s asamblážemi – kousky kožešin vlepených do malby na figurách v popředí.

Návrh a náčrty provedl přední český malíř Mikoláš Aleš. Ke spolupráci si přizval významné akademické malíře Vojtěcha Bartoňka, jehož dílem jsou bitevní výjevy na levé straně obrazu. Karla Vítězslava Maška, který maloval pravou stranu a Václava Jansu, jenž namaloval krajinnou část. Mikoláš Aleš vytvořil spodní figurální část. Autorem iluzivního prostředí byl divadelní mistr Karel Štapfer, scénograf Národního divadla. Navržené náčrty malíři realizovali na plátno dodané z  Holandska, které je z jednoho kusu, za necelých 6 měsíců. Obraz je namalován podle epické básně z Rukopisu Královédvorského a jedná se evokaci monumentální bitvy mezi saskými hordami markraběte Siegfrieda von Meissen a zbrojním lidem českého feudála Beneše Heřmanova. Bitva se měla údajně odehrát na počátku 13. století v lesním prostředí Hruboskalského skalního města v Českém ráji, kde český lid podle pověsti nad nepřítelem slavně zvítězil.

Po skončení pražské výstavy, kde obraz sklidil nevšední uznání a obdiv, nemohl být pro své rozměry nikde trvale vystaven. Nedbale srolován na prkenném válci čekal na své druhé představení až do roku 1908, kdy probíhala v Praze souhrnná výstava českých malířů. Potřetí mohl být diváky obdivován u příležitosti Krajinské výstavy v Turnově v roce 1925, kde byl pro něj postaven speciální dřevěný pavilón – stánek Klubu českých turistů. Pavilón s tímto obrazem se stal poutním místem všech milovníků umění a vlastenců. Po skončení výstavy v roce 1931 byl tentokrát už pečlivěji stočen na hřídel a ukryt na půdě pražské akademie. Po válce byl uložen v depozitářích Alšovy galerie na jihočeském zámku Hluboká. V roce 1960 byl bezplatným převodem a ve zbídačením stavu předám turnovskému muzeu. Až do roku 1967 byl uložen na půdě Mariánského kostela, odtud byl přenesen do předsálí tělocvičny druhé základní školy, kde byl do roku 1973. V tomto roce se přistoupilo k jeho restaurování. Obraz byl rozbalen na podlaze tělocvičny a akademičtí malíři ze státních restaurátorských ateliérů Josef Němec, Vlastislav Lachout a sochař Jan Solovjev na něm 3 měsíce pracovali. V roce 1974 je plátno natrvalo umístěno do galerie muzea Českého ráje.