Archeologie Českého ráje

Ve čtvrtek 11. března bude v hlavní budově Muzea Českého ráje slavnostně „znovuotevřena“ archeologická expozice věnovaná počátkům osídlení na území geoparku UNESCO Český ráj. Expozice byla přemístěna ze suterénu do prvního patra do malého výstavního sálu. Renesanční suterén, který „nejstarší lidské dějiny Českého ráje“ obývaly od dubna roku 1994 do září 2009, byl totiž přestavěn na Klenotnici. Zde se budou konat střednědobé i dlouhodobé výstavy zaměřené na šperk.

Při přípravě expozice v roce 1994 jsme mohli vycházet téměř výhradně z výsledků starších archeologických výzkumů, sběrů a ojedinělých nálezů. Posledním fundovaným zhodnocením stavu poznání nepsaných dějin Pojizeří byla totiž kniha Jana Filipa Dějinné počátky Českého ráje z roku 1947. Z té jsme ostatně při přípravě textů do expozice v roce 1994 vycházeli. Ovšem hned v následujícím roce 1995 se začaly psát nové dějiny archeologického bádání v našem regionu. Stavební boom zde odstartoval sérii velkoplošných záchranných výzkumů, které zásadním způsobem pozměnily naše představy o nejstarších dějinách regionu. Plošné výzkumy jsme zahájili v areálu významné lokality v Turnově – Maškových zahradách. O tři roky po první záchranné akci při stavbě areálu Technických služeb jsme pokračovali odkryvem pro stavbu prodejny Diskont – Plus. Nejrozsáhlejší akcí na ploše téměř 6,5 ha se stal záchranný výzkum v letech 2000 a 2001. Ten byl vyvolán velkorysým stavebním záměrem - bohužel dosud nerealizovanou stavbou multifunkčního sportovního areálu v Maškových zahradách. Dále pokračovaly záchranné akce při stavbě přeložky silnice 1/10 v Daliměřicích a mimoúrovňového nájezdu na rychlostní komunikaci v Ohrazenicích u Turnova. Několik let jsme se pak zabývali záchrannými výzkumy v prostoru průmyslové zóny v Ohrazenicích, Daliměřicích a Nudvojovicích. Na terénních a dokumentačních pracích těchto záchranných výzkumech se podílely servisní organizace Peres Milana Čermáka a následně společnost Václava Kropáčka. Rok 2002 se stal zlomovým pro poznání těžby a zpracování suroviny vhodné k výrobě kamenných nástrojů v mladší době kamenné – metabazitu typu Pojizeří. Geologové Blanka a Vladimír Šreinovi ve spolupráci s Petrem Šídou tehdy objevili těžební a zpracovatelský areál na Jistebsku. Mezi Jabloncem nad Nisou a Tanvaldem došlo následně k nálezům celé řady lokalit s doklady těžby a zpracování metabazitu v mladší době kamenné. Jde totiž o unikátní lokality evropského významu.

V nové archeologické expozici budou tedy prezentovány jak exponáty z původní muzejní sbírky (např. z Jislovy jeskyně, Čertovy ruky, Aehrenthalovy cihelny v Turnově, Kobyl, Svijan atd.), tak se zde objeví řada nových, které pocházejí ze záchranných akcí z posledních dvou desetiletí.

K "znovuotevřené" expozici byla vydána i nová publikace Jana Prostředníka a Petra Šídy s názvem Nejstarší dějiny Českého ráje a horního Pojizeří.