Výstavy

Masopust držíme

Masopust držíme

Masopustní tradice sahá do dávné minulosti. I když se mu dnes často přisuzuje křesťanská symbolika, původně šlo o pohanskou slavnost, která označovala začátek nového úrodného období. Veškeré obřady a zvyklosti mívaly souvislost se zemědělskými pracemi, neboť po dlouhé zimě se v tomto čase všichni začínali připravovat na jaro. Zároveň byl Masopust jakýmsi mezidobím mezi Vánocemi a Velikonocemi a měl oslavovat hojnost a bohatou nadcházející úrodu. Jedly a pily se zásoby z loňského roku, aby se vyprázdnily spíže pro novou úrodu a také aby si lid naposled „užil neřestí“ před nadcházejícím obdobím velikonočního půstu. Proto bylo také jeho obsahem hodování, konaly se plesy, svatby a hlavně zabíjačky. Masopustní období začíná už na Tři krále a trvá do Popeleční středy, která zahajuje předvelikonoční půst. Samotný masopustní rej, jak jej známe dnes, trval tři dny a vrcholil o masopustním úterý, kdy odpoledne chodil maškarní průvod, slavilo se a pilo. Den zakončilo pohřbívání Masopustu (nebo basy). Celý tento obřad byl velmi veselý, ostatně jako celé masopustní období. V tradičním průvodu maškar nechybí Hejtman a Rychtář, kteří mají šerpu přes ramena, čímž má být odlišena šlechta od svých poddaných. Hejtman koledy nese halapartnu, na níž napichuje špek jako symbol hojnosti a tu si staví na nohu, Rychtář nese takzvané Právo, kterým dostává od starosty povolení (právo) k provádění masopustní koledy. Koledu vede Masopust (někde také Matka),  a nebo prostě Střapatej. To proto, že má oblek pošitý barevnými třásněmi. Na nich má zvonečky, aby se koledě neztratil. V ruce nosí cep, jako symbol úrody. Spolu s ním jde v čele koledy Rybníkář, nesoucí dřevěnou lopatu, kterou se vsázel chléb do pece, třetí Caperda má na ramenou velkou koženou brašnu, do které krade lidem úrodu z minulého roku (většinou nějaké hospodářské zvíře - králíka, slípku). Masopust s cepem roztáčí koledníky bouchnutím cepu o zem. Koledníci dělají kolečko, při kterém se vzájemně dokola obíhají.

Součástí masopustního průvodu byly od nepaměti různé maškary, nejčastěji Žebrák, Cikán nebo Cikánka, Kominík, Židé, Medvědář (vodil na řetízku medvěda), Kobyla a nebo muž převlečený za ženu. Židé sbírali obilí a prodávali kanafas, babka s dědkem - další tradiční maska - sbírali do pytle koblihy, vejce a lahve s kořalkou. Těchto tradičních masek chodí čím dál méně, zato se pravidelně objevují převleky a masky, které baví lidi svým vtipem, originalitou a také tím, což je pro ně typické, že reagují na událost nebo věc ze současnosti, snaží se ji parodovat nebo glosovat a lidé se tak každý rok těší, kdo co zajímavého a zábavného zase vymyslí. Protože zábava a veselí patří k Masopustu stejně jako hodování a alkohol, v žádné chalupě je kromě drobného obnosu pro masky přichytáno něco na zahřátí a do žaludku - koblihy, jitrnice, jelita, zelňáky a samozřejmě slivovice či jiná pálenka. Nutno říci, že večer už mezi maskami a koledníky (a kolednicemi) není mnoho střízlivých, zvlášť když je velká zima a je nutné zahřívat organismus.

Chcete-li se o Masopustu dozvědět více, zajděte na Dlaskův statek, kde tradiční Masopust proběhne 11. února 2012 od 14 hodin.

Program:

Od 12.00 Občerstvení v duchu staročeské zabíjačky

Od 12.30 hod. DÍLNA PANA LAUFRA

Rej masopustních masek vedou LAFŘI. Veselí, rozjaření, barevní šaškové se špičatým čepečkem na hlavě. Hned poté, co účastník dováže poslední pentli a připevní třásně na svůj nový veselý kloubouček, stane se laufrem a může se hned zapojit do masopustního reje masek!        

Od 14.00 hod. Masopustní průvod se spolkem Obce baráčníků Řepov a masopustním šramlem Messrovankou.

Srdečně vás zveme k dobré zábavě a pokud přijdete v maskách, bude ještě veseleji!

Masky a maškary vstup zdarma.

span style=