Adresa

Dlaskův statek
Dolánky 12
511 01 Turnov

Kontakt

Tel: 481 322 954
(Dlaskův statek)

Tel: 481 322 106
mail@muzeum-turnov.cz
(Muzeum Českého ráje)

VELIKONOCE NA DLASKOVĚ STATKU

15.04.2017 - 15.04.2017

VELIKONOCE – PAŠIJOVÝ TÝDEN  – PAŠIJOVÉ NITĚ

Velikonoce – svátky obnovy života v období přechodu zimy v jarní období. Jejich oslava se formovala v symbióze rolnických tradic nového hospodářského roku a křesťanského obrazu Ukřižování Ježíše Krista a jeho zmrtvýchvstání. Ze všech svátků mají Velikonoce nejdelší přípravné období. Vrcholí ve Svatém týdnu, kterému říkáme Pašijový nebo Velký. Začíná Květnou nedělí a vrcholí Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou, Božím hodem velikonočním a Červeným pondělkem, který je spojen s pomlázkou.  V tradiční lidové kultuře jsou tyto dny spojeny s řadou obyčejů, které mají především očistný, ochranný a blahonosný charakter.  Důležitou roli v těchto obyčejích, jejichž kořeny najdeme v dobách pohanských, hraje voda, oheň, zeleň a koleda.  V obřadním roce mají tyto obyčeje a pověrečné praktiky největší zastoupení. Mnoho z nich mělo pomáhat k očistě těla a příbytků od nečistých sil a nemocí, např. koupání v proudící vodě, kropení příbytku, chlévů i stodol svěcenou vodou, omývání domovního mobiliáře pramenitou vodou či odvarem ze zelených prutů a česneku.  Další obyčeje byly spojeny se svěcením ohně zapáleného z posvěcených kočiček před vchodem do kostela, od něhož se zapalovaly velikonoční svíce v kostele i nový tzv. čistý oheň v domácnostech.  Z oharků z tohoto ohně se dělaly křížky kolem polí pro ochranu před škůdci, popelem se sypaly louky, ohořelá dřívka se strkala za trám, aby se domu vyhnul y nečisté a zlé síly. Důležitou roli v obřadech sehrávala zeleň  – koledování se zelenou ratolestí, šlehání pomlázkou.  Velkou důležitost přikládali naši předci i přípravě obřadních pokrmů i jejich svěcení na Boží hod velikonoční.  Z posvěcených jídel se v zájmu zajištění prosperity obětovalo zvěři, sadu, vodě v zájmu zajištění prosperity.  Obecně se obřadnímu jídlu přisuzoval ochranný, léčivý a plodnostní účinek. Tajemnou moc měla i plachta, ve které se jídlo ke svěcení nosilo. Používala se na jaře při setí žita či pšenice. Pondělí velikonoční bylo v lidové tradici nejvýznamnějším dnem Velikonoc. Je to den spojený s pomlázkou a velikonočním hodováním. Pomlázka však nebyla spojena jen se šleháním děvčat. V minulosti vyšlehaly hospodyně všechny členy domácnosti, často už v neděli (pomlázka rodinná), při rodičovské pomlázce musely vydržet nějaké to šlehnutí děti, zpravidla při splétání prutů. Při pomlázce maličkých chodily malé děti šlehat své kmotry a babičky. Největší význam se však připisuje pomlázce dospělé mládeže o Červeném pondělku.  Mládenec, který přišel do domu první, byl nejvíce obdarován. Jeho pomlázkou vyšlehala hospodyně všechno domácí zvířectvo, aby se „pomladilo“. Zvláštní funkci pak měla pomlázka „babská“, v úterý, kdy vdané ženy oplácely šlehání mužům.

Téměř zapomenutým zvykem spojeným s Pašijovým týdnem je předení pašijových nití. Tento dříve velmi rozšířený zvyk, zejména v oblastech, kde bylo tkalcovství jedním z významných zdrojů obživy, se praktikoval  týdnu od Škaredé středy, kdy oficiálně končívaly zimní přástky do Velkého pátku.  Než přadleny uklidily kolovraty do komor, každá si upředla kousek pašijové nitě. Někde se termínem „pašijové nitě“ označují jen nitě velkopáteční, předené na Velký pátek před východem slunce. Použitím pašijových nití na šatech či plachtě se přenášela ochranná moc na člověka i hospodářství (proti utopení, uhranutí, udeření hromu, učarování dobytka ad.).  Pašijové nitě zapletené do biče pomáhaly pasákům udržet stádo pohromadě a ochránit ho před vlky.  Košile ušitá z plátna utkaného z pašijových nití nebo pouze se všitou pašijovou nitkou chránila nemocemi.   Pašijovými nitěmi se chránilo i bydlí – zavěšovaly se pod okap či střešní trámy, aby chránily dům před hromem.  Zvláštní moc připisovali lidé režným nitem.  Jimi měřili stříle a zavazovali místa (většinou lýtko) kde „tahala“ křeč, aby popustila.  V období válek vetkávaly ženy vojákům tyto nitky do košil, aby se jim vyhnuly nebezpečné střely.  Proto byly jako ochrana oblíbené i u lapků, pytláků a pašeráků. K pašijovým nitem se váže i řada zákazů – nesměly být vpleteny do oděvních součástek, ve kterých se „chodilo“ např. do punčoch – pak by jejich moc byla pošlapána, nesměly se použít k ochraně  jiných funkcí než životně důležitých, tj. života
a příbytku.

Pokud se chcete i vy s tímto téměř zapomenutým obyčejem seznámit, zajděte v sobotu 15. dubna na Dlaskův statek v Dolánkách, kde je pro vás kromě předení pašijových nití nachystán další zajímavý program:

10.15 hod.          Říkanky s Evou Kordovou
10.45 hod.          Folklórní soubor Šafrán z Jablonce nad Nisou
11.00 hod.          Vynášení Smrti do Jizery – folklórní soubor Šafrán z Jablonce nad Nisou
11.45 hod.          Stříhání ovcí
12.30 hod.          Divadlo Koník a pohádkou „Jak Martin s Barborkou vítali jaro“
13.00 hod.          Stříhání ovcí
13.30 hod.          Valašský folklórní soubor Lipta z Liptálu
14.00 hod.          Divadlo Koník a pohádkou „O Budulínkovi“
14.30 hod.          Stříhání ovcí
15.15 hod.          JARRET, folkrocková skupina z Liberce

Ve světnici Dlaskova statku bude přadlena spřádat pašijovou nit, která měla magickou moc. V ŘEMESLNÉ DÍLNĚ SI UPLETETE POMLÁZKU, VYTVOŘÍTE PLSTĚNÉHO NEBO PEČENÉHO BERÁNKA.
V areálu statku se budou pást ovečky a předvedeme vám také jejich stříhání.

Chybět nebude ani tradiční řemeslný jarmark a občerstvení.

Zpět