Prosinec – Top exponát

Kontakt: +420 481 322 106 / mail@muzeum-turnov.cz

Prosinec – Top exponát

Torzo kostelního betléma Josefa Partsche (1813–1886)

inv. č. E 1961

Torzo vyřezávaného betléma z lipového dřeva s barevnou polychromií z dílny Josefa Partsche je součástí podsbírky etnografie Muzea Českého ráje v Turnově. Kromě betlémů místní provenience je v ní zastoupeno několik unikátních exponátů, mezi které patří také dílo jednoho z nejznámějších slezských betlémářů. Josef Partsch se narodil 19. prosince 1813 v Andělské Hoře u Bruntálu, která byla v minulosti významným betlémářským střediskem. Od dětství projevoval vlohy k práci se dřevem. Vyrůstal však ve skromných poměrech rolnické rodiny, a to mu neumožnilo se v řemesle vyučit. Celý život tak zůstal samoukem. Přesto jsou jeho díla považována za vrchol v tvorbě lidových betlémářů. Nevyráběl jen vyřezávané betlémové figury, o které byl v té době velký zájem, ale pracoval i pro truhlářské dílny v okolí, kterým dodával řezby na nábytek. Řadu zakázek realizoval i pro církev. Za prací jezdil do Polska – do slezské Nisy a Vratislavi nebo do Olomouce, kde pro kostel sv. Mořice vyřezal sochy sv. Petra a Pavla v životní velikosti. Vedle toho vyráběl i dřevěné kadloubky na lisování betlémových figurek z těstové hmoty. Přesto, že se všechna díla Josefy Partsche těšila velkému zájmu, zemřel jako nemajetný v domě svého synovce v Andělské Hoře 26. září 1886.

Josef Partsch se řadí k řezbářům, kteří tvořili pouze figurální kompozice. Tvorbou a výrobou betlémových krajin a architektury se nikdy nezabýval. Ty za něho tvořili jiní. Spolupracoval například s Mattiasem Kunertem, tkalcem z Andělské hory. Některé figury vyráběl ve větších sériích. Svědčí o tom časté opakování motivů či typů postav. Mnohdy se jedná o dvojice pastýřů či žen, jdoucích vedle sebe, za sebou, držících se kolem ramen nebo za lokty. Dokládají to soubory betlémů, které jsou součástí sbírkových fondů muzeí v Bruntále a v Opavě i dochované fotografie betlémů z Andělské Hory. Oproti tomu jsou zcela nezaměnitelní Partschovi Tři králové s pážaty, která jim přidržují pláště. Je třeba zdůraznit, že přestože Partsch vyřezával některé postavy opakovaně, nikdy nesklouzl ke zjednodušování či snížení kvality své práce.

Jakým způsobem a kdy dílo Josefa Partsche turnovské muzeum získalo, k tomu bohužel věrohodné doklady nemáme. Podle zachovaného starého inventárního čísla 1114 na jedné z figur musel Partschův betlém patřit k prvním přírůstkům muzea už na konci 19. století. Původní evidence s těmito inventárními čísly však nebyla nalezena. Navíc v 60. letech 20. století byly v souvislosti se zákazem vystavování liturgických předmětů všechny betlémy „uklizeny“ do zcela nevyhovujících prostor. Zapsány do evidence sbírek byly až v roce 1980. Zařazení jednotlivých figur do konkrétních souborů bylo tehdy značně obtížné, protože nevhodným uložením došlo k jejich promísení a někdy i silnému poškození. To ztížilo i otázku určení autorů a lokalit, ve kterých betlémy vznikly. K odbornému vyhodnocení jednotlivých souborů tak došlo až na konci 80. let 20. století po konzultaci s předním odborníkem na české betlémářství PhDr. Vladimírem Vaclíkem, který také přispěl i k určení autorství tohoto díla.

(PhDr. Vladimíra Jakouběová, kurátorka sbírky)

Torzo kostelního betléma Josefa Partsche (1813–1886) inv.č. E 1961
Torzo kostelního betléma Josefa Partsche (1813–1886) inv.č. E 1961
Forma na tvarování figurek, autor Josef Partsch
Forma na tvarování figurek, autor Josef Partsch
X