Z dobových vyobrazení lze mimo jiné poznat, že se věšelo na tzv. krátkou smyčku, takže odsouzence nečekal delší pád, který mu zlomil vaz, nýbrž se postupně vlastní vahou uškrtil. V průběhu novověku byly tresty zmírňovány a drastičtější hrdelní tresty byly rušeny úplně. Zůstalo z nich právě pouze oběšení (případně zastřelení – zejména ve vojenském prostředí), které se uplatňovalo na nejtěžší delikty – zejména na vraždy. To byl případ i Josefa Köglera, který byl 23. března 1897 v Liberci oběšen za 13 loupeží a loupežných vražd dokonaných a nedokonaných (dnes bychom řekli pokusů o vraždu), kterých se měl dopustit v letech 1893 – 1894, převážně v oblasti Jablonecka, Liberecka, Jablonska a Žitavska. Z této exekuce se dochovala smyčka z konopného provazu, jejíž autenticitu svým podpisem potvrdil samotný pražský kat Leopold Wohlschlager, který popravu Köglera vykonal. Do Muzea Českého ráje se tento dobový artefakt dostal s pozůstalostí manželů Scheybalových, v jejichž fondu je také uchováván.

Použitým oprátkám byla v minulosti přikládána magická moc a byly tak lidmi od katů kupovány (stejně jako části oblečení popravených nebo dokonce části jejich těl, které dle lidových pověr měly ochranou nebo léčivou moc). Pro katy to pak často znamenalo vítanou možnost přivýdělku. Spíš než víra v čarovnou moc byla motivací Scheybalových k pořízení oprátky zájem o samotný případ Josefa Köglera, jak můžeme soudit s dalších dokumentů a artefaktů, které se váží k tomuto procesu. Jedním z nich je i kámen s nápisem, který, jak bylo i řečeno při soudním přelíčení, měl napsat Kögler. Ten jeho autorství popíral (ostatně jako většinu svých skutků), ale grafologicky byl přisouzen jemu. Navíc onen kámen byl nalezen v místech, kde byl Kögler několikráte viděn.

Oby předměty – oprátka i kámen s Köglerovým vzkazem – budou představeny v Kamenářském domě v rámci připravované výstavy Na poslední cestě – Zločin, trest a záhrobí, jejíž otevření je plánováno na 18. března tohoto roku.