Tradiční zpracování drahých kamenů na Turnovsku bylo v roce 2022 zapsáno na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Libereckého kraje. Tento seznam zahrnuje výjimečné projevy nehmotného kulturního dědictví, které jsou systematicky dokumentovány, sledovány a představovány veřejnosti jako důležitá součást regionální identity. V případě ohrožení jejich existence je možné tyto tradice podpořit prostřednictvím nástrojů Muzea Českého ráje (krajského Centra pro péči o lidovou kulturu), Libereckého kraje, Ministerstva kultury ČR i Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. Po úspěšném zápisu tohoto jevu na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Libereckého kraje podalo turnovské muzeum ke konci února 2023 na Ministerstvu kultury ČR návrh na zanesení kamenářství na národní verzi tohoto listu, zřizovaného za účelem ochrany nehmotného dědictví ČR v oblasti lidové kultury. V září roku 2023 byla tato nominace přijata
a tradiční zpracování drahých kamenů na Turnovsku bylo roku 2024 rozhodnutím ministra kultury zařazeno na seznam, ocitlo se tak ve velmi vybrané společnosti takových tradic, jakými jsou například jízdy králů, technologie výroby modrotisku či české krajkářství.
Slavnostní předání certifikátu se uskutečnilo 7. září 2024. Zástupci Muzea Českého ráje v Turnově převzali pamětní list Tradice podomáckého broušení drahých kamenů na Turnovsku, který stvrzuje zápis tohoto statku na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR.
Na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR jsou již od jeho zřízení v roce 2008 soustřeďovány výjimečné projevy nehmotného dědictví z oblasti lidové kultury, aby byly patřičně zdokumentovány a průběžně monitorovány, prezentovány široké veřejnosti jako cenná součást její národní identity a v případě potřeby bylo možné pomocí nástrojů garantů tohoto systému ochrany (Odbor regionální a národnostní kultury Ministerstva kultury ČR, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Muzeum Českého ráje v Turnově jako krajské Centrum pro péči o lidovou kulturu a Liberecký kraj) podpořit daný jev v momentě ohrožení jeho existence.
Navržení a zapsání tradičního turnovského kamenářství se ukázalo v roce 750. výročí první písemné zmínky města Turnova jako symbolické, protože zpracování drahých kamenů se ve městě a jeho okolí provozuje již po úctyhodných 7000 let(!) a v tomto duchu se také nesou oslavy tohoto jubilea, neboť kamenářství provázelo dějiny místa a určovalo hospodářský i kulturní rozvoj oblasti po dlouhá staletí. Dalším iniciačním momentem návrhu na zápis se stala skutečnost, že v loňském roce byla na celostátní variantu seznamu (Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR) zanesena ruční výroba českého skla, jejíž kořeny sahají samozřejmě i do blízkého okolí Turnova. Na druhou stranu je vedle této tradiční rukodělné činnosti podle našeho názoru třeba připomenout i podstatu a význam zpracování drahých kamenů, jímž jsou Čechy rovněž proslulé na mezinárodní scéně (fenomén granátového šperku, jedinečné dary v podobě klenotnických skvostů pro britskou královnu Alžbětu či představitele papežského úřadu…). Na základě schválení nominace bychom tyto materiály rádi postoupili k posouzení také správcům národní verze seznamu, kde by podle našeho názoru takto jedinečný fenomén rukodělné tradice neměl chybět.
Věhlas oblasti Podkrkonoší a jmenovitě mýtické hory Kozákov jako naleziště drahých kamenů byl rozšířen již ve středověku, za vlády Karla IV. Povědomí o přítomnosti této drahé suroviny a jejím možném využití však měli již pravěcí obyvatelé zdejšího kraje, připomeňme např. nálezy úštěpků jaspisu v jeskyni Babí pec ze střední doby kamenné anebo vůbec nejstarší doklad této činnosti v regionu, jaspisový pěstní klín z období staršího paleolitu (před 300 000 lety) nalezený v roce 2003 v Českém Dubu. Zlatý věk zažilo zpracování drahých kamenů na českém území zejména za vlády Rudolfa II., který zakládá na území dnešní Bubenče císařskou brusírnu, do Prahy zve slavnou milánskou rodinu brusičů Miseroni a na Pražském hradě soustředí své unikátní sbírky mineralogie a uměleckých předmětů z drahých kamenů. V době třicetileté války už díky prospektorské činnosti zdejší vrchnosti – Valdštejnů můžeme pozorovat přesouvání centra kamenářské činnosti do kraje kolem Turnova (Modestiniho nerealizovaný projekt panské brusírny). Roku 1715 se turnovští „štajnšnajdři“ sdružují do kamenářského bratrstva, aby společně hájili své zájmy.
Období 18. století je výrazně poznamenáno nástupem skelné kompozice, tedy skleněných imitací přírodních kamenů, s nimiž turnovští dosáhli nebývalého věhlasu a od poloviny 18. století je společně s granáty a broušenými kameny vyváželi do celé Evropy. 19. století je dobou moderního průmyslového zpracování drahých kamenů, kdy v Turnově působily velké brusírny Františka Krause, Františka Šlechty, Ferdinanda Durycha ad., které zaváděly do výroby nejnovější technické výdobytky (parní či elektrický pohon brusů apod.), přičemž ale samotná brusičská práce zůstávala nadále ruční a kladla obrovské nároky na přesnost, zručnost, trpělivost i znalosti z oblasti mineralogie. Svébytným odvětvím, kterým bylo Turnovsko ve světě proslulé, bylo broušení českých granátů a také jejich následné zpracování do šperků a dalších uměleckých předmětů, které se ve městě provozovalo od 20. let 19. století, ostatně podnik DUV Granát zůstává již od svého založení v roce 1953 největším producentem šperků s českými granáty v celosvětovém měřítku. Na prahu 20. století se do Turnova (brusírna F. Krause) dostává technologická novinka v podobě syntetických drahokamů (rubínů a safírů); výzkum a vývoj v tomto vědeckém odvětví nacházejícím široké uplatnění v optice, optoelektronice, vesmírném výzkumu, osvětlovací technice je pro Turnov určujícím faktorem od roku 1943 (Výzkumný ústav pro drahokamy) až po současnost (nástupce VÚD Crytur, TOPTEC ad.). Významným milníkem v historii turnovského zpracování drahých kamenů je rok 1884, kdy byla založena C. k. Odborná škola pro broušení a umělé zasazování drahokamů, která institucionalizovala přípravu nových generací brusičů a zlatníků, sbírala
za svou činnost světová ocenění a zformovala pro české prostředí řadu významných malířů, sochařů, medailérů, zlatníků, glyptiků, kovářů a rytců.
Ačkoli společenská i ekonomická situace po r. 1989 nenahrává zakládání nových brusičských živností, zůstává Turnovsko nadále enklávou kamenobrusičských mistrů, kteří díky svému umu, zkušenostem a zručnosti představují řemeslnou špičku ve svém oboru, pracují pro renomované tuzemské i zahraniční klienty a podílejí se na prestižních zakázkách pro významné příležitosti (restaurování relikviáře sv. Maura, vytváření kopií korunovačních klenotů, růženec z českých granátů a vltavínů pro papeže Benedikta XVI., replika Strahovského evangeliáře, vysokoškolské insignie…).
Nominaci zpracovala: Mgr. Lenka Laurynová, dokumentátorka sbírkových fondů výtvarného umění a šperku
tel.: 778 483 453; laurynova@muzeum-turnov.cz













