Posvícení byl a dosud je svátek setkávání, bohatých hodů, pití, hudby a tance.  Svátek byl vyvrcholením zemědělského roku a oslavou dobré úrody.

Datum konání nikdy nebylo pevné, každá obec a společenství si jej určovala sama podle svátku patrona místního kostela. Obvykle se ale konalo v neděli, která svátku předcházela.

Slavnosti předcházely rozsáhlé přípravy. Bylo třeba uklidit celý dům i hospodářství. Následně se připravovaly pokrmy. Typickým posvícenským pečivem jsou dodnes koláče, který byly ale podávány až jako poslední chod hostiny. Předcházela jim polévka, maso s omáčkou, posvícenská husa s knedlíkem a zelím, a pečená kuřata. Bohatost hostiny závisela na velikosti hospodářství, ale i v chudších domácnostech byl tento oběd slavnostní a na stole byly nejlepší dostupné pokrmy. Navečer se komunita sešla u muziky k tanci.

Posvícenské hody se na mnoha místech konají dodnes, tradičnější podobu mívají na Moravě, kde jsou dosud přítomny i některé rituální prvky, například závěrečné ,,stínání kohouta“, které je dnes pouze symbolické, ale má kořeny v pohanských dobá kdy docházelo k obětování skutečného zvířete.