O (ne)pobití Sasíků pod Hrubou Skálou (od 13. 6.)

O (ne)pobití Sasíků pod Hrubou Skálou
Největší obraz ve střední Evropě pod drobnohledem archeologů a historiků

Výstava o největším obrazu střední Evropy a jeho příběhu
Letos si připomínáme dvě významné výstavy – Národopisnou výstavu českoslovanskou 1895 a Krajinskou výstavu v Turnově 1925. Obě spojoval monumentální obraz „Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou“, inspirovaný básní z Rukopisu královédvorského.

Obraz Pobití Sasíků pod HrubouSkálou o rozměrech 10 × 8,5 m vznikl v rekordním čase pro pavilon Klubu českých turistů v Praze. Autorem figurální části byl Mikoláš Aleš, na díle se dále podíleli Vojtěch Bartoněk, Karel Vítězslav Mašek, Václav Jansa a scénograf Karel Stapfer.

Do Turnova se obraz dostal v roce 1925, kde byl až do roku 1931 vystaven v samostatném pavilonu. Dílo v jediném výjevu zachycuje deset tisíc let vývoje zbraní a oděvů – od paleolitu po středověk. Nejde však o reálnou bitvu, ale romantizovanou představu ovlivněnou dobovým vlastenectvím a Rukopisy. Výstava nabízí kritický pohled na tento obraz, včetně historického kontextu, možných inspirací i skutečné bitvy z pozdního středověku, která mohla stát za legendou. Představíme repliky zbraní, oděvů i výzbroje
z různých epoch a pokus o rekonstrukci dioramatu téměř v životní velikosti. Druhá část výstavy připomíná obě slavné výstavy, především tu turnovskou.

Součástí bude také multimediální prezentace a pokus o rekonstrukci původního dioramatu v téměř životní velikosti.

Jeden z největších obrazů v Evropě (10 x 8,5 m) je namalován na lodní plachtě a byl realizován pro pavilon Klubu českých turistů, kterým byla maketa hradu Kokořína. Vstupovalo se do něj po padacím mostě a za zvláštní vstupné mohli návštěvníci spatřit toto velkolepé dioráma. Za zmínku stojí, že obraz byl vymalován v rekordně krátké době: v listopadu 1894 předložil Mikoláš Aleš výstavnímu výboru KČT skicu a o šest měsíců později 16. května 1895 byla výstava zpřístupněna. Tak rozměrné dílo pro výstavu by ovšem Mikoláš Aleš sám nemohl za stanovenou krátkou dobu (6 měsíců) zhotovit, proto byli k jeho tvorbě přizváni další umělci: Vojtěch Bartoněk, Karel Vítězslav Mašek a Václav Jansa. Mikoláš Aleš zpracoval figurální část ve spodní části obrazu a Václav Jansa namaloval krajinu, na níž se v pozadí uprostřed rýsuje hrad Trosky. Přizván k dílu byl také scénograf a výtvarník Národního divadla Karel Stapfer, který doplnil výjev kameny, kmeny stromů, keři a kožkami, aby bylo docíleno iluzivního prostorového dojmu dioramatu.

V oblečení, nástrojích a zbraních je na obraze zachycena podstatná část našich pravěkých i středověkých dějin. Paradoxně se zde v jedné bitvě, v jednom jediném dějinném okamžiku promítlo minimálně deset tisíc let od starší doby kamenné až po středověk. Tak široká škála zbraní se totiž nemohla v jediné bitvě potkat. Umělci se nechali unést svými vlastními představami, přestože již soudobá archeologická literatura přinesla klasifikaci hlavních dějinných period včetně datování hmotného inventáře, samozřejmě zbraně nevyjímaje. Přestože jde o dílo z roku 1895, nalézáme zde zřetelné paralely k vyobrazením slovanských bojovníků, jejich oděvu i zbroje o dvě desetiletí straších Alšových a Ženíškových lunet z foyeru Národního divadla vytvořených pod silným vlivem Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Je zřejmé, že téma rukopisů rezonovalo u řady umělců rezonovalo i nadále.

Výstavou chceme návštěvníkovi představit aktuální kritické zhodnocení problematiky obrazu „Pobití Sasíků“ včetně našeho pohledu na rukopisy, zejm. královédvorský. Vnitřní časovou linkou první část výstavy bude celých deset tisíc let, které v jediném okamžiku bitvy obraz přináší. Budou zde tudíž představeny soudobé zbraně z paleolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové, doby železné i doby římské a stěhování národů. A nejenom zbraně, ale i předměty denní potřeby a zejména oblečení. Druhá polovina výstavy bude věnována představení obou stěžejních výstav s důrazem na tu turnovskou Krajinskou výstavu. Součástí výstavy bude i multimediální produkce i pokus o rekonstrukci dioramatu „Pobití Sasíků“ v životní velikosti… Ale víc už představovat nechceme.

 Národopisná výstavy českoslovanská a Krajinská výstavy v Turnově
15. května 1895 byla na pražském výstavišti v Královské oboře (dnešní Stromovce) slavnostně zahájena Národopisná výstava českoslovanská. Trvala až do 23. října téhož roku a přilákala přes dva miliony návštěvníků. O 30 let později, 21. června 1925, byla v Turnově zahájena Krajinská výstava. Ta trvala do 2. srpna a navštívilo ji zhruba 150 000 návštěvníků. Obě výstavy, jejichž kulatá výročí 130 a 100 let si v roce 2025 připomínáme, mají pro Muzeum Českého ráje v Turnově společného jmenovatele – jeden z největších obrazů v Evropě Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou.

V turnovském muzeu je obraz o úctyhodných rozměrech 10 x 8,5 metrů trvale vystaven od roku 1974. Již po pět desetiletí představuje top exponát, k jehož prohlídce se sjíždí návštěvníci z celé republiky. Kdy, jak a proč vznikl? Jakou bitvu znázorňuje? Jak se dostal do sbírek muzea? To jsou otázky, na které odpoví výstava s názvem O (ne)pobití Sasíků pod hrubou skálou konaná ve výstavním sále muzea od 13. června 2025 do 1. února 2026, ale nejen na ně.

Na pražské Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895, pro kterou byl obraz namalován, byl v pavilonu Klubu českých turistů vystaven jako dioráma s plastickým popředím, aby na diváka působila dokonalá prostorová iluze. O rekonstrukci dioramatu téměř v původní velikosti se muzejníci pokusí ve venkovním atriu muzea. Důležitým doprovodem výstavy byla část věnovaná tzv. Rukopisům, falzům středověké české lyriky, v jejichž pravost se dlouho věřilo a které autory obrazu inspirovaly (podobně jako celou jednu generaci českých výtvarníků 19. století).

Turnovské premiéry se obraz dočkal v červnu roku 1925 v rámci Krajinské výstavy, kde pro něj byl místním odborem Klubu československých turistů vystavěn mezi „šperkárnou“ a Pacltovou hutí samostatný pavilon. Přestože výstava byla ukončena v srpnu roku 1925, návštěvníci měli možnost se dioramatem těšit až do roku 1931. Část výstavy tak byla věnována i této fenomenální akci, která se stala jednou z nejmasovějších v novodobých dějinách města.

Katalog k výstavě
Vydávaný katalog k výstavě detailně popisuje obraz z pohledu historika umění, archeologa, historika středověku a historika novodobých dějin. Když se v červnu roku 1925 otevřely brány Krajinské výstavy v Turnově, stal se obraz jedním z hlavních taháků celé akce. Místní odbor Klubu československých turistů pro něj dokonce vystavěl vlastní pavilon – strategicky umístěný mezi „šperkárnou“ a Pacltovou hutí. A i když samotná výstava skončila už v srpnu, návštěvníci mohli diorama obdivovat až do roku 1931. Tato fenomenální akce se zapsala mezi největší události v novodobých dějinách města, a právě proto jí věnujeme část výstavy a katalogu. Některé z historických fotografií z této výstavy uvidíte na stránkách katalogu vůbec poprvé! Nedávná digitalizace historických negativů z našich sbírek odhalila snímky, které až dosud zůstávaly skryty před zraky veřejnosti.

Výstava je realizována za podpory Ministerstva kultury ČR, Libereckého kraje a Nadace Preciosa.
Katalog vznikl za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Slavnostní otevření expozice se uskuteční v pátek 13. června v 17:00.
Muzeum Českého ráje v Turnově – Výstavní sál / 13. 6. 2025 – 1. 2. 2026

Slavnostní zahájení se uskuteční v rámci programu Turnovské muzejní noci.

13. června 2025 v 19:00 a 22:00
Komentovaná prohlídka výstavy „O (ne)pobití Sasíků pod Hrubou Skálou“
(Antonín Mojsl, Jan Prostředník)