Barborky

 Obchůzky Barborek jsou dnes poměrně zřídka dodržovanou tradicí. Konají se na svátek sv. Barbory 4. prosince. Jako i mnoho jiných zvyků je původně pohanský, z té doby se patrně zachovalo nošení větviček (symbolického jara, života) do obydlí. Křesťanská tematika a sv. Barbora se do obyčeje dostává později. V ní jsou rozkvétající větvičky symbolickou předzvěstí očekávaného zrození Krista. Podle lidové pověry, dívka, jíž barborky (větvičky) vykvetli se do roka vdá.

Pro Barborky je charakteristický bílý oděv, dlouhé šaty, sukně košilky atd. V jejich odění existuje jistá variabilita, důležitá je jeho barva. Bílá barva symbolizuje smrt, ale i čistotu. Vzácně bývá jedna z barborek oděna do černé barvy.

 Někdy mají barborky nabílenou i tvář či sčesané vlasy do obličeje, aby nebyly poznat a zvýšila se jejich tajemnost. V rukou nosí metličky k vyšlehání zlobivých dětí a v košíku jablka nebo dnes sladkosti k obdarování těch hodných. Typickým atributem barborek je také zvoneček, kterým ohlašují svůj příchod.

Barborky v Loužnici

V Loužnici chodí Barborky každoročně již vice řadu, zdokumentovaná je jejich obchůzka od roku 2009. Zde v úloze barborek chodí vždy skupina mladých dívek (za dobu trvání došlo již ke „generační“ výměně), Barborky jsou většinou tři ale některé roky jich bylo pět i šest. Jak se mění skupina dívek, které Barborky představují, mění se i jejich masky a oděv, někdy měli tváře zahalené krajkou, někdy mají nalíčené tváře a věnečky. Jádro ale zůstává stejné, barborky nesou metličky a přinášejí větvičky „barborky“ které mají v domácnosti rozkvést. Zvláštností Loužnických barborek je, že jedna z nich je vždy černě oděná. Tato Barborka nese metlu a je oděním i povahou protikladem ostatním. Její úloha je postrašit děti, zatímco bílé Barborky je uklidňují a odměňují. Tento rok byly barborky tři, jedna z nich opět v černé barvě,

 Loužnické barborky zpívají tuto píseň:

My tři Barborky jsme,

z daleké krajiny jdeme a dárky vám neseme.

Neseme, neseme, velice to krásné,

kdo se modlit bude, tomu je dáme.

A kdo nebude, tomu hodně nalupáme.

Mikulášská obchůzka

Svátek sv. Mikuláše je 6. prosince, ale Mikulášská obchůzka probíhá v jeho předvečer. To je pozůstatek starého dělení dne, kdy nový den nezačínal ránem, ale předešlou nocí, východem první hvězdy.

Postava Mikuláše odkazuje na světce, který žil na přelomu třetího a čtvrtého století ve Městě Myra na území dnešního Turecka. Ten se stal jedním z prvních křesťanských biskupů a tato skutečnost se dnes odráží v podobě jeho masek. Jeho kostým napodobuje oděv biskupa, Mikuláš nosí ornát, mitru a v ruce biskupskou hůl.   

Samotná obchůzka je pravděpodobně christianizovanou tradicí obchůzky „dědů“ která je původně pohanská a v některých státech se v různých formách zachovala dodnes.

Samotného Mikuláše, který je otcovským archetypem, spravedlivým soudcem a zároveň milosrdným, odpouštějícím světcem, doprovází symbolické postavy dobra a zla – anděl a čert. Zatímco Mikuláš bývá ve skupině většinou jeden, andělů, a především čertů může být několik. Kostýmy a masky se různí v použití materiálu, tradičně byly domácí ruční výroby od jednoduchých až po například vyřezávané masky čertů, které se dají považovat za umělecká díla. Dnes jsou vidět i masky, nebo části kostýmu průmyslově vyráběné, například svítící rohy čertů apod.

V této sestavě skupina po setmění obchází vsí či městem a navštěvují domácnosti kde mají děti. Při samotné nadílce má každý z aktérů svou ustálenou roli, čerti straší potrestáním a odnesením do pekla, anděl se za děti přimlouvá a Mikuláš spravedlivě soudí, domlouvá a nakonec dítě, za slib polepšení a případně básničku/písničku odměňují sladkosti.

Mikulášské obchůzky probíhají každý rok po celém území republiky. Její variací jsou školní Mikulášské besídky.

Mikulášská obchůzka v Železném Brodě

V Železném Brodě, na sebe bere podobu Mikuláše, čertů a andělů již řada let více méně stejná skupina lidí. Za tu dobu již mají relativně propracované kostýmy, které jsou spíše realistické (pravé kravské rohy čertů, kožešiny…). Mikuláš zde nese starou, bohatě zdobenou knihu, do níž má při návštěvě domácnosti vložený list (který mu předem dali rodiče) s „hříchy“ dítěte, z kterých se má dítě „vykoupit“ slibem polepšení a například básničkou. Mezitím čerti vyhrožují odnesením v pytli a chrastí řetězy. Anděl dítě uklidňuje a slibuje mu ochranu před pekelníky.

Obchůzka probíhá, jak říkají její aktéři, prakticky stejně již dvacet let, jen v současnosti výrazně ubylo navštěvovaných domácností. Tento rok (2022) vykonali obchůzku pouze po čtyřech rodinách. To vede k obavám o dalším udržení zvyku. Negativně jen ovlivnila patrně doba pandemie, ale zmiňovány jsou i obavy rodičů z traumatizace dětí.

Mikulášská obchůzka v Loužnici

Velmi podobně probíhá i Mikulášská obchůzka v Loužnici, kde tento rok došlo ve skupině, která ji provádí k částečné generační výměně a omlazení. Odlišnost lze najít v maskách čertů, které jsou výrazně stylizované, vyřezávané ze dřeva a malované. Vyrobil je místní umělec.

Skupina se zde sestává z Mikuláše, anděla a čtyř čertů. I zde je počet navštívených domácností velmi nízký, obchůzka má pouze tři zastávky v samotné Loužnici a jednu rodinu poté odjíždí navštívit do sousední Zásady. Opět jde o výrazný pokles zájmu o tradici mezi místními rodinami, v porovnání s minulými lety.

Vánoční trhy

Předvánoční (adventní nebo mikulášské) trhy mají u nás poměrně dlouhou tradici. Již více než před sto lety na nich bylo možné koupit různé dárky, včetně praktických, výrobky cukrářů a perníkářů, hračky a betlémy vyřezávané i papírové. Podobný sortiment lze na trzích nalézt i dnes. Tyto trhy se tehdy i dnes konali na náměstích většiny českých měst. V současnosti podoba vánočních trhů závisí na lokalitě a pořadateli, od drobných vesnických trhů, pořádaných místními spolky nebo obcí, přes řemeslné až po komerční trhy velkých měst, které lákají i zahraniční turisty.

Adventní setkání Příchovice

Neobvyklou akce, která se již stává tradicí je již řadu let pořádána v obci Příchovice – Kořenov. Zde se před Vánoci koná Adventní setkání, jehož součástí jsou malé vánoční trhy, zpívání koled žáky místní školy, betlém v životní velikosti ale především „přílet andělů“ kdy jsou dívky v kostýmech andělů spouštěny na laně z kostelní věže. Také samotný kostel je v adventním období zvláštně vyzdoben, od vchodu až k oltáři jsou vztyčeny řady smrků.