Muzeum Turnov

Přednáškový cyklus k výstavě O (ne)pobití Sasíků pod Hrubou Skálou (vždy od 17:00 / vstupné: 50 Kč)
19. 11. Obraz „Pobití Sasíků“ očima archeologa (PhDr. Jan Prostředník, Ph.D.)

Následující přednáška:
3. 12. Fantasy a jejich dějinné inspirace (PhDr. Jiří Zoul Sajbt)

Více o výstavě O (ne)pobití Sasíků pod Hrubou Skálou

Slavnostní otevření výstavy ve čtvrtek 20. listopadu v 17:00.
Vernisáž doprovodí hrou na handpan Ctirad Macháně.

Muzeum Českého ráje v Turnově – Kamenářský dům / 20. 11. 2025 – 1. 3. 2026

Naši předkové žili ve světě plném nejistot. Jejich každodenní život ohrožovaly přírodní živly, nemoci, strach ze ztráty úrody i působení nadpřirozených sil. Jako obranu proti tomuto strachu si lidé vytvořili systém ochranných praktik a symbolů, který dnes nazýváme apotropaickou magií. Kdybychom se mohli ocitnout v kůži našich předků, zjistili bychom, že je pověry a ochranná magie provázely na každém kroku. Výstava proto vypráví o světě pověr, který si současník dokáže jen těžko představit. Některé mají předkřesťanské kořeny. Některé dávno vymizely. Jiné, například přesvědčení, že podkova přináší štěstí, se udržely dodnes. Důležité ale je, že lidé minulosti víře v magické prostředky přikládaly stejnou váhu, jakou moderní člověk přikládá například vědeckému poznání či lékařům. Jeden důvěřuje bezmezně, druhý třeba pochybuje.

Jak lidé v tradičním venkovském prostředí chránili své rodiny a hospodářství před krupobitím, záplavami, bleskem a požárem? Co dělali na svou ochranu proti chorobám a všemožným neduhům? A co musel člověk udělat, potkal-li divou ženu, vodníka, umrlce nebo střetnul-li se se zlou vůli čarodějnice? Návštěvník má možnost se na výstavě seznámit s nepřebernou škálou předmětů, kterým byl v minulosti přikládán magický význam a které své majitele ochraňovaly. Exponáty a doprovodné texty jsou řazeny do tematických okruhů, které umožňují poznat nejvýraznější fenomény lidové pověrečné víry.

Pozornosti návštěvníka by neměly uniknout hromové kameny, pravěké nástroje z doby kamenné, které lidé o mnoho set let později vykopávali na polích a přikládali jim velkou magickou sílu. Věřili, že přišly na zem spolu s hromem a bleskem. Zazdívali je do základů domu, aby neuhodil blesk. Dávali je do komína proti požárům. Hromové kameny sloužily také k ochraně dobytka a úrody. Využívaly se rovněž k léčení a zažehnávání nemocí. Velkou ochrannou moc měly rovněž škapulíře – lidové amulety ve formě malých látkových pouzder naplněné bylinami, magickými symboly, texty modliteb, citáty z Písma, svatými obrázky, devocionáliemi, svěceninami aj. Další ze zajímavých vystavovaných předmětů je například trouba na rozhánění mračen vytvořená z lastury, s pomocí jejíhož zvuku měly být odvraceny přírodní živly.

Pro zahnání zlých sil stejně jako nemocí a pohrom se používala čarovná zaříkávání. Zaříkávání byla také nezbytnou součástí i ochrany polí, úrody a dobytka. Jejich ručně psané záznamy doplněné o kresby ochranných magických symbolů jsou pozoruhodným dokladem magického myšlení našich předků. Zaříkávání se mimo jiné používalo i jako obrana proti nadpřirozeným bytostem nebo čarodějnicím. I na tyto oblasti ochranné magie výstava pamatuje.

Důležitou roli v lidském životě hrála v minulosti křesťanská víra. V představách našich předků se často prolínala oficiální církevní nauka a přesvědčení o čarovném působení nadpřirozených sil. Výstava proto líčí, jak se posvěcené devoční předměty (křížky, růžence, svaté obrázky, medailonky aj.) v jejich rukách a myslích měnily na ochranné amulety a talismany opatřené magickou mocí. To samé se týkalo i obrazů Panny Marie a světců, které si lidé umísťovali do svých domovů a doufali v jejich zázračnou ochranu.

Výstava dále představuje svět bylin a jejich kouzelné moci. Největší moc měly byliny sbírané na svátek sv. Jana Křtitele 24. června. Velkým ochráncem stavení býval černý bez. Proti nadpřirozeným bytostem jako polednice, klekánice nebo vodník chránil klokoč. Před návštěvou ze záhrobí ochraňovaly hloh a trnka.

To vše a mnohé další nalezne návštěvník na výstavě Ochránci – Magické praktiky k ochraně domu a hospodářství, která se otvírá 20. listopadu 2025 a potrvá do 1. března 2026. Výstava bude k vidění v Kamenářském domě Muzea Českého ráje v Turnově.

Příprava a realizace: Mgr. Michaela Havelková, Mgr. Václav Holas
Projekt finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Za zapůjčení exponátů děkujeme Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích, Krkonošskému muzeu Jilemnice, Krkonošskému muzeu Vrchlabí, městu Kopidlno, Městskému muzeu Lomnice nad Popelkou, Muzeu města Mnichovo Hradiště, Podještědskému muzeu Český Dub, Regionálnímu muzeu a galerii v Jičíně, Vlastivědnému muzeu Vysoké nad Jizerou a všem laskavým soukromým vlastníkům.

Bylo, nebylo… Pohádka o hradišti na Semíně
Muzeum Českého ráje – Přednáškový sál / 27. 11. 2025 od 17:00 / Vstupné: 50 Kč

Přednáška zaměřená na kritické zhodnocení dosavadních interpretací ostrožny u Semína, která byla opakovaně označována za „největší keltské hradiště v Čechách“. Na základě archeologických nálezů i krajinných souvislostí bude ukázáno, proč tato hypotéza neobstojí
a jak se z archeologického sporu stal atraktivní, avšak zavádějící příběh pro veřejnost.

Necelé dva kilometry od hradu Trosky se nad Podtroseckými rybníky vypíná téměř plochá výrazná ostrožna o výměře něco málo přes 100 ha, která již více než sto let láká nejenom archeology, ale i znalce a milovníky regionální historie. Již její objevitel Josef Haken ostrožnu označil za „hradiště lužické, slovanské či obojí. I nemalé keltické město by zde mělo dosti místa…“. Jediné, co do počátku 90. let 20. století chybělo, byly archeologické nálezy, které by pomohly tuto potenciální lokalitu datovat. Vše změnil archeologický výzkum, který na „valu“ ohraničujícím ostrožnu od východu realizovali v roce 1993 archeologové Jiří Waldhauser
a Michal Lutovský. Z východního předpolí tohoto valu byly získány zlomky keramiky z mladší doby železné a také radiokarbonové datum z 6. až 2. století př. n. l. Těchto několik střepů, které sice nepocházely z plochy ostrožny, se stalo pro odborníka na Kelty Jiřího Waldhausera jasným důkazem pro interpretaci semínského plató jako velkého plošně předimenzovaného opevnění z mladšího průběhu doby laténské, které mohlo plnit refugiální a možná také sakrální funkci. Tato hypotéza však nebyla celou archeologickou obcí nadšeně přijata. Zvláště autor této přednášky se proti interpretaci důrazně vymezil, a tím odstartoval mnoho let trvající spor. Na přednášce bude představena řada střízlivých argumentů, které tuto hypotézu o keltském hradišti či dokonce oppidu opravdu nepodporují.

Ale největší laténské hradiště ve střední Evropě je podstatně lépe využitelné jako marketinkový produkt než ono velké ostrožnovité plató, byť se zajímavým geologickým vývojem, které je doplněné o novověké agrární terasy a zídky částečně zakryté zeminou, svazky zaniklých cest a stopy po těžbě. Proto byla na Semíně vystavěna fiktivní replika keltského opevnění, které tu nikdy nestálo, proto se na internetu můžete dočíst o největším keltském hradišti v Čechách…