Muzeum Turnov

Panenské vězení, aneb Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou
Beseda s projekcí digitalizovaného představení

Loutkové představení Panenské vězení, aneb Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou má za sebou fascinující cestu, která začala už na konci roku 1994. Tehdy se turnovský loutkářský soubor Na Židli rozhodl připravit inscenaci k 100. výročí namalování slavného obrazu, který dnes zdobí turnovské muzeum.
K dispozici měli torza starých marionet z přelomu 19. a 20. století po zaniklém loutkářském souboru
z Malého Rohozce – poškozené, zapomenuté, ale s obrovským potenciálem.

Záhy se do rukou souboru dostal i starý scénář hry Porubání Sasíků pod Hrubou Skálou od autora skrytého pod tajemným pseudonymem K. E. Syel. Až profesor Jaromír Horáček při svém nadšeném bádání odhalil skutečné jméno tvůrce: čteno pozpátku jde o „Leysek“ – tedy učitele Václava Lejska. Jeho dcera, profesorka Lída Cichrová, toto zjištění potvrdila. Lejsek vytvořil tuto hru v roce 1933 pro sokolské loutkáře, inspirován pověstí o panenském vězení a básní Beneše Hermanova, které spojil Adolf Wenig v knize Pověsti o hradech (1907).

Profesor Horáček text výrazně upravil, aby byl srozumitelný i moderním divákům, a začátkem roku 1995 byl nový scénář hotov. Mezitím soubor usilovně pracoval – studoval malířský předobraz v galerii, navrhoval scény, zkoušel role. Petr Záruba opravil a doplnil původní loutky, vytvořil scény, Helena Hronešová Jindřichová ušila kostýmy a oblékla marionety. Hudební doprovod připravil Jiří Kolovratník.

Premiéra se odehrála 5. října 1995 v galerii U Sasíků a nadchla diváky. Další repríza následovala
10. února 1996 na obnovené přehlídce VI. Turnovský drahokam. Tehdy představení navštívil i inženýr Lubomír Šolc, který jako školák páté třídy viděl původní Porubání Sasíků pod Hrubou Skálou už v roce 1933, a učil ho sám Václav Lejsek.

Tento jedinečný příběh turnovské loutkářské tradice nyní ožije znovu. Přijďte se podívat na digitalizovanou verzi loutkového představení, které propojuje historii, řemeslo i nadšení několika generací loutkářů. Čeká vás setkání s příběhem, jenž stojí za to znovu objevit.
Muzeum Českého ráje v Turnově – Přednáškový sál / 8. 1. 2026 od 16:30 / Vstupné: 50 Kč

Radka Tkáčiková vás provede Nepálem tak, jak jej zná z mnoha dlouhých cest – divokým západem země, vyhlídkovými hřebeny Annapuren i kulturně pestrými údolími na hranici Tibetu a Indie.
Vydáme se na málo navštěvované treky západního Nepálu včetně izolovaného okruhu kolem osmitisícovky Dhaulagiri. Trasa nás zavede přes rýžová políčka až pod obávanou západní stěnu Dhaulagiri – jednu z nejdelších a nejnáročnějších stěn Himálaje, na jejímž prvovýstupu se nesmazatelně zapsali čeští horolezci. Na východ od masivu navštívíme Base Camp jižní stěny Annapurny a projdeme několik tradičních vesniček na trase. Z údolí řeky Kali Gandaki, které začíná v 1 000 metrech, vystoupáme až do 4 400 metrů – přímo do nitra nejvyšších hor. Nedaleko se nachází také Mardi Himal, vyhledávaný vyhlídkový trek a oblast vysokohorských pastvin. Na severu se vydáme kolem osmitisícovky Manaslu a dál až do odlehlého Tsum Valley, údolí u tibetských hranic, které patří k nejfotogeničtějším a kulturně nejpestřejším oblastem Nepálu. Cestu zakončíme na jihu země, kde se krajina promění v tropickou nížinu Chitwanského národního parku – domova nosorožců, krokodýlů
a etnika Tharu.

Muzeum Českého ráje v Turnově – Přednáškový sál / 15. 1. 2026 od 17:00 / Vstupné: 50 Kč

Přednáší Mgr. Dana Mentzlová, členka výboru České společnosti rukopisné.
Ve své práci se zabývá otázkou pravosti Rukopisů. Mimo jiné je autorkou vědecko-fantastické literatury, publicistkou a překladatelkou z němčiny.

Dva svazečky starých pergamenů obsahují písně neobvyklé krásy, opěvující statečnost dávných Čechů. Naši obrozenci uctívali Rukopisy jako památky minulosti i jako zdroj ryzí češtiny. Později se profesor Masaryk postavil do čela těch, kteří Rukopisy odmítali jako padělky. Jazykovědci poukazovali na odchylky jazyka od jiných staročeských památek. Historik Goll vytýkal bránu přes Vltavu, zatímco pozůstatky pražského opevnění ještě čekaly pod zemí neprozkoumány. Chemický průzkum měl spor rozhodnout, ale dopadl ve prospěch velkého stáří Rukopisů. Jak z toho ven? Rukopisy byly ve školních učebnicích přeřazeny do 19. století, aniž byl rozpor mezi vědními obory vyřešen. Dostatečné argumenty nepřineslo ani šetření v Kriminalistickém ústavu – domnělé zbytky spodního písma nebyly náležitě prokázány a průzkum v Národním muzeu roku 2017 nenašel žádné skryté zbytky písma. Otázka, kdy a jak vznikly Rukopisy, je tak stále otevřená. Ve hře jsou i neobvyklá řešení: Rukopisy jako výtvor doby osvícenské nebo barokní.

Muzeum Českého ráje v Turnově – Přednáškový sál / 29. 1. 2026 od 17:00 / Vstupné: 50 Kč