Muzeum Turnov

reGenerace7 – výstava současného autorského šperku

Sedmý ročník přehlídky aktuální tvorby v oboru autorský šperk v podání výtvarníků z Turnovska společně s vybranými tuzemskými hosty, kteří přináší do regionálního “rybníčku” novou inspiraci. Lokální tvůrci mají díky této již zavedené události možnost prezentovat svůj umělecký vývoj za uplynulé dva roky a konfrontovat způsob své práce a její výsledky s autory z jiného regionu. V následujících ročnících to budou mladé talenty studující obor šperk na českých vysokých uměleckých školách. Letošní reGenerace přinese ochutnávku tvorby studentů ateliéru Kov a šperk Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni pod vedením Martina Vernera.

Vernisáž výstavy ve čtvrtek 6. listopadu v 17:00 – Vstup volný
Muzeum Českého ráje v Turnově – Klenotnice / 6. 11. 2025 – 18. 1. 2026

Kurátor výstavy: Mgr. Lenka Laurynová

Přednáškový cyklus k výstavě O (ne)pobití Sasíků pod Hrubou Skálou (vždy od 17:00 / vstupné: 50 Kč)
19. 11. Obraz „Pobití Sasíků“ očima archeologa (PhDr. Jan Prostředník, Ph.D.)

Následující přednáška:
3. 12. Fantasy a jejich dějinné inspirace (PhDr. Jiří Zoul Sajbt)

Více o výstavě O (ne)pobití Sasíků pod Hrubou Skálou

Bylo, nebylo… Pohádka o hradišti na Semíně
Muzeum Českého ráje – Přednáškový sál / 27. 11. 2025 od 17:00 / Vstupné: 50 Kč

Přednáška zaměřená na kritické zhodnocení dosavadních interpretací ostrožny u Semína, která byla opakovaně označována za „největší keltské hradiště v Čechách“. Na základě archeologických nálezů i krajinných souvislostí bude ukázáno, proč tato hypotéza neobstojí
a jak se z archeologického sporu stal atraktivní, avšak zavádějící příběh pro veřejnost.

Necelé dva kilometry od hradu Trosky se nad Podtroseckými rybníky vypíná téměř plochá výrazná ostrožna o výměře něco málo přes 100 ha, která již více než sto let láká nejenom archeology, ale i znalce a milovníky regionální historie. Již její objevitel Josef Haken ostrožnu označil za „hradiště lužické, slovanské či obojí. I nemalé keltické město by zde mělo dosti místa…“. Jediné, co do počátku 90. let 20. století chybělo, byly archeologické nálezy, které by pomohly tuto potenciální lokalitu datovat. Vše změnil archeologický výzkum, který na „valu“ ohraničujícím ostrožnu od východu realizovali v roce 1993 archeologové Jiří Waldhauser
a Michal Lutovský. Z východního předpolí tohoto valu byly získány zlomky keramiky z mladší doby železné a také radiokarbonové datum z 6. až 2. století př. n. l. Těchto několik střepů, které sice nepocházely z plochy ostrožny, se stalo pro odborníka na Kelty Jiřího Waldhausera jasným důkazem pro interpretaci semínského plató jako velkého plošně předimenzovaného opevnění z mladšího průběhu doby laténské, které mohlo plnit refugiální a možná také sakrální funkci. Tato hypotéza však nebyla celou archeologickou obcí nadšeně přijata. Zvláště autor této přednášky se proti interpretaci důrazně vymezil, a tím odstartoval mnoho let trvající spor. Na přednášce bude představena řada střízlivých argumentů, které tuto hypotézu o keltském hradišti či dokonce oppidu opravdu nepodporují.

Ale největší laténské hradiště ve střední Evropě je podstatně lépe využitelné jako marketinkový produkt než ono velké ostrožnovité plató, byť se zajímavým geologickým vývojem, které je doplněné o novověké agrární terasy a zídky částečně zakryté zeminou, svazky zaniklých cest a stopy po těžbě. Proto byla na Semíně vystavěna fiktivní replika keltského opevnění, které tu nikdy nestálo, proto se na internetu můžete dočíst o největším keltském hradišti v Čechách…